Velikonoční voda
O Velikonocích má voda (plynoucí voda z potoka nebo pramene, ne vodovodní) podle staré víry zvláštní sílu.
Když si zajdeme na Velký pátek nebo v sobotu nebo v neděli zajdeme k potoku a umyjeme si vodou z potoka obličej, prý budeme krásnější.
Měli bychom se postavit proti proudu vodního toku a po celou dobu omývání mlčet.
Velikonoční omývání by také mělo po celý rok ochraňovat před nemocemi, dodávat zdraví a sílu.
Vodu si také můžeme nabrat do láhve a odnést k pozdějšímu použití. Je však důležité být s ní doma před východem slunce, nesmíme překročit žádnou křižovatku, nesmíme se ohlédnout a říct ani slovo, jinak ztratí svou sílu. Pokud vše dodržíme, můžou nám účinky vody posloužit například k léčení očních neduhů, bolení hlavy, při horečce, hojení ran.
Dívka, která vypije tři lžíce takové vody a myslí při tom na svého vytouženého, ten k ní vzplane láskou.
Vejce
Vejcím sneseným na jaře byla připisována obzvláštní síla, nejvíce těm sneseným na Zelený čtvrtek.
Měly skýtat ochranu a požehnání domu a dvoru, odvracet každou špatnost, být léčivá.
Traduje se pořekadlo o někom, kdo vypadá slabě: „Tož taky mohl mít těch velikonočních vajec o pár víc“.
Když budeme na Velikonoce jíst vejce vařená natvrdo, budeme po celý rok zdraví.
Oblíbené bylo také věštění z vajec: na Velký pátek o půlnoci vlijeme rozmíchané vejce do sklenice s vodou, ráno bylo možné podle utvořených útvarů usuzovat, které plodiny tohoto roku nejlépe vzejdou.
Nahlédnout do budoucnosti lze skrze dvě dírky vyvrtané do vejce, kterými se podíváme před východem slunce.
Zelený čtvrtek
V lidové víře je Zelený čtvrtek velmi dobrý den, mnohá jednání by měla dobře dopadnout.
Tento den také částečně předznamenává budoucnost.
Zelený čtvrtek je spojen s počátkem jara – zelená barva je barvou probouzející se přírody. Měla by se jíst zelenina, jako mladé kopřivy, špenát, salát, kapusta, čerstvé výhonky, nejlépe sedmero nebo devatero různých rostlin, aby se působení jídla uspíšilo. Věřilo se také, že při tomto dodržení, nedojdou nikdy peníze.
Zelený čtvrtek je také den probouzející se země, proto by měli sedláci a zahradníci začít zasívat. Rostlinám zasetým nebo zasazeným na Zelený čtvrtek nemůže nic udělat žádná havěť, tyto rostliny vzejdou obzvlášť dobře, budou krásně zelené a šťavnaté.
I když nic nepěstujeme, měli bychom alespoň dělat na zahradě nějakou činnost, jinak nebudeme mít po celý rok v ničem požehnání.
Popeleční středa
Tento den je napůl nešťastným dnem, proto se nemělo jít pro dříví, nejlépe vůbec neopouštět bydliště, obytné místnosti neměly být uklizeny, jinak by zešedly.
Co bylo dobré vykonat, třeba vymýt svou peněženku ve studánce nebo prameni, aby z ní nezmizely peníze.
Na Popeleční středu bylo zvykem jíst hrách.
Hrách platí za symbol plodnosti, nachází uplatnění také při různých kouzlech plodnosti.
Štěstí přináší hrášky, které v lusku vyrostly po devíti nebo po jedenácti.
Hrách je magickou rostlinou, se kterou byly prováděny různé věštby.
