Všimli jste se že teď, v době koronavirové, kdy nás okolnosti donutily být tak trochu v izolaci, si více telefonujeme? Pochopitelně, setkávat osobně se moc nemůže, abychom neohrozili sebe, ani okolí. Ale kontakt s rodinou, nebo přáteli, kolegy, blízkými nám prostě chybí, to je úplně normální. A protože máme mobilní telefony, tak si prostě voláme. A co si budeme povídat, dost často drbeme, z nedostatku jiných témat… Zanadáváme si na koronavirus, povíme si, co jsme vařili, pekli jedli, sdělíme si názory na televizní program, na to jak, nás mučí děti a pak… Začneme drbat. Je to úplně logické a přirozené. Nemůže si teď vykládat o tom, kam jsme jeli na výlet, na čem jsme byli v kině, jaká výstava nás zaujala, nebo kde si můžeme koupit pěkné nové boty.
A tak se protřásají známí i neznámí. Měli bychom ale pamatovat na jednu základní věc. Síla slova se rovná síle vystřelené kulky. A stejně, jako zmiňovaná kulka, se slovo nedá vzít zpět. To co jednou vyřknete ožívá, získá vlastní existenci a začne žít svým životem. Když o někom řeknete něco nepěkného, můžete mu strašně ublížit. Zničit mu vztah, kariéru, budoucnost. Můžete narušit fungován rodin, nebo pracovních kolektivů. Můžete někoho zasáhnout tak, že ho pošlete přímo do hlubin úzkosti a deprese. Je potřeba myslet na to, co, komu, jak a proč říkám.
Je jedno více než tisíce let staré, základní pravidlo, vycházející z moudrého učení pohanských čarodějek a čarodějů. „Čiň, co chceš, pokud nikomu neškodíš“. A je dobré si uvědomovat, že škodit můžeme jen úplně nenápadně – mocnými slovy. Také bychom měli mít na paměti, že každý skutek, který vykonáme, se nám 3x vrátí. Ten špatný, i ten dobrý. Tuhle nelehkou dobu bychom měli brát jako zkoušku svých charakterů a ohleduplnosti. Ať se vám všem daří a požehnané svátky Velikonoční.
Hel
