Zkusili jste si už někdy vytvořit vlastní karty?
Zavedená kartářka by vám asi mohla klidně říci, že vykládat osud dokáže z čehokoliv a pomoci si může i náhražkami. Nemá po ruce své karty? S lehkou nadsázkou by se dalo říci, že vyhodit na tři, čtyři, či ano – ne lze i z pivních tácků. Jak to ? Tácky napřed očistíme od cizích energií – stačí roztlesknutí. Tedy nad tácky tleskneme a když jdou ruce od sebe utváříme pohyb jako plavec v bazénu, který se dere vodou a plave na prsa. Poté si ve svých dlaních vytvoříme pocit tepla, které si vizualizujeme v podobě zmenšeného sluníčka. Tácky uchopíme do svých dlaní a doslova je vzniklým sluncem prozáříme. Pak přiřadíme nejenom názvy, ale také významy. Poté lze pokládat jednoduché dotazy. Podle toho, které tácky padnou, lze vyčíst odpověď. Tácky by měly mít význam přinejmenším ano – ne a tajemství. Na otázku tácky promícháme a sejmeme, jako při běžném výkladu. Tácky rozložíme na stůl do jedné řady a vytáhneme si jeden, maximálně tři tácky a odpověď je na světě.
Alchymie tohoto výkladu však spočívá i v tom umět klást otázky.
Na složitější výklady bych už doporučovala skutečné vykládací karty. Karty, ani jiné orákulum příliš nemilují otázky na které je jasná a definitivní odpověď ano – ne. Ani my nežijeme v černobílém světě a jak už zpívali Voskovec a Werich – nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní… Než položit otázku, na kterou se dá odpovědět jenom ano – ne, se tedy zeptejte: ,, Co se stane, když se rozhodnu takto a takto ?“ Neptáme se, jestli se rozhodnout pro Jardu či Pepu, ale co se stane když?“ Karty mohou odpovědět, že vyhlídky nejsou ani v jednom případě valné, ale je tu ve hře ještě zcela nový objev, někdo třetí. Otázkou, na niž se dá odpovědět jenom ano nebo ne, byste se ochudili o další dostupnou informaci.
A jaký druh orákula použít? Astrolog pozoruje hvězdy, Číňan se zeptá I-ťing, šaman rozumí a naslouchá šepotu přírody, římský augur čte z letu ptáků, keltská kněžka čte z run a vědma věští třeba z koule či tarotu. Ve stejné chvíli dají všechny metody stejnou odpověď a sdělí ji na všech úrovních. Důležité je, aby ten, kdo věští, znal a uměl přesně interpretovat řeč orákula.
Věděli jste, že si můžete vytvořit vlastní karty?
Přinejmenším vám a vašemu okolí budou věštit dobře. Důležité je si namyslet významy se kterými si rozumí vaše duše. Karet by mělo být minimálně čtyřiadvacet, optimálně dvaatřicet, ale je na interpretovi, kolik karet potřebuje. Pokud máte výtvarné nadání, máte napůl vyhráno.
Říkám napůl, neboť karty je nutné umět naimpregnovat, čili napustit je, zahustit energií, kterou vážou a danou energii zkoncentrovat. A jak se to dělá ? Rozdělíme si je do čtyř skupin podle čtyř živlů. Každému ze živlů jsou přiděleny jisté vlastnosti. Tedy například zpráva bude spadat pod vzdušný element živlu vzduchu. Hojnost a uzdravování pod element země, láska pod element vody a nakonec pod živel ohně všechnu vášeň a píli. V přiřazování pod živly se různé zdroje liší. Pokud si nevíte rady, pomožte si třeba s jednoduchou sadou mariášových karet. Pokud znáte významy, máte vodítko od něhož se lze v základu odrazit. Doporučuji myšlenku na jednotlivý význam. Spojit si ho s nějakou vzpomínkou, mít nachystané malířské křídy, nebo cokoliv co vás osloví a začít kreslit a nechat ruku, ať si dělá sama co chce. Tomu se říká automatická kresba. Že nezvládnete celou sadu za jedno odpoledne? To nevadí – není to domácí úkol. Ani Řím nestál za jeden den. Namalované karty doporučuji přelakovat třeba obyčejným lakem na vlasy a potom si je zalaminovat. Pozor na rožky, je nutné je zastřihnout, bývají ostré.
A nebylo by od věci takové karty také vyzkoušet a začít s nimi komunikovat. Pro začátek je vhodné si takovéto karty vysvětit. Karty vystavte chvilku kouři vykuřovadla, posypte hlínou, skropte vodou a poté si je podržte chvíli v dlaních, vyšlete do nich trochu své energie, svého slunce, a vyslovte staré zaříkadlo:,, Buďte mým, mým magickým, magickým bytím. Náležte mi, zalibte se mi. Poslouchejte mne, odpovídejte mi a zůstaňte u mne.
S láskou
Helen Stanku
