Možná jste si tento keltských svátek nespojili se slovem dožínky, jak se mu take říká. Lammas, nebo také Lughnasad je pevně spojen se stělesněním matky. V tento den oslavujeme plodnost Matky Bohyně toho, nám její dělo darovalo. A to není nic menšího, než Země. A tato oslava je také založená take na uctívání našich předků
Lammas slavíme přesně v polovině doby mezi letním slunovratem a podzimní rovnodenností, to znamená mezi 31. červencem a 2. Srpnem. Je to chvíle kukuřičné sklizně. Jméno Lammas má původ ve dvou slovech – Lugh nasadh. Znamenalo to Oslavu. Různými rituály kelti přivolávali dobrou úroda pro příští sklizeň. A nejsilnější představitelkou tohoto svátku je bohyně, kterou budete znát pod jménem Živa.
Rituál požehnání polí živly
Na konci žní vytvořte slaměnou guru, tedy věnec. Ozdobte ho žlutými a červenými stuhami, které symbolizují slunce. Rudé jeho východy a západy, žluté když stojí vysoko na obloze. Věnec pak roztrhejte a jeho zbytky naházejte do vody – pro dostatek vláhy, do ohně – pro dostatek tepla a slunce, a po poli – pro dobrou úrodu a plodnost. Vedle Živy tak uctíte všecho, co nám dá úrodu, plody, teplo a radost z léta.
Pro Dobrou kartářku Vh
