Svátky jara jsou mimo jiné zasvěceny bohyni Eostre, pohanské bohyni jara. Tato bohyně se odedávna pojí s tradicí velikonočního zajíce. Ostara měla nalézt raněného ptáka ve sněhu. Dojalo ji utrpení bezbranného stvoření a starostlivě se o něho postarala. Ačkoliv vládla božskou silou nemohla navrátit stvoření umět létat. Zvíře trpělo a proto jej proměnila v zajíce a obdařila schopností rychlého běhu a mocí tvořit jednou do roka vajíčka ve všech harmonických barvách druhy. Zajíc se proto stal jedním z atributů Ostary a svátků jara. Symbolizuje plodnost, která tkví v obrození jarní přírody. Ostara žehná zemi sluncem a deštěm a dává jí chuť k početí nového života. Jiná legenda říká, že během noci jarní rovnodennosti bůh slunce oplodní dívku Ostaru a učiní z ní tak velkou matku přírodu. Ta rodí v celých lánech a díky ní končí doba hladu.
Vejce jsou symbolem Velikonoc, reprezentují čas narození, kolo života, rodící se naději. A lze je využít, aby přivítaly radost a naplnění.
V neděli vyberte místo, kde můžete zakopat vajíčko a zasadit rostlinu. Soustřeďte se na semeno, které chcete zemi obětovat. O Velikonočním pondělí napište svoje přání na skořápku vejce a zakopejte je na včera vybraném místě. Nad vajíčkem zasaďte rostlinu a zalijte ji vodou. V duchu si vizualizujete, co byste chtěli v nejbližších měsících získat. Můžete ucítit radost z nových možností, které se před vámi otvírají. Potichu požádejte všechny bytosti, které vás mají rády, v duchu o pomoc, zapalte žlutou, nebo včelí svíčku, lehce se ukloňte a svíčku sfoukněte.
Helen