Dnes jsou na řadě první dvorní karty. Ty jsou samozřejmě plně v duchu původních balíčků, což si v závěru budeme ilustrovat porovnáním s několika historickými předlohami.
Páže mincí
Za onoho času žila jedna urozená panna. Od mladého věku měla talent na kreslení i sochařství. V těch dobách bylo ženám zapovězeno věnovat se řemeslu a umění. Jejich osudem bylo vyšívání a zkrášlování domova. Dívka se chtěla učit od skutečných mistrů. Oděna v mužských šatech a v utajení před rodiči, začala navštěvovat ateliér dvorního malíře. Nejprve s ní zacházel jako s učedníkem a nechal ji dělat všechny možné podřadné práce. Ale dívka byla bystrá a všímavá. Postupně pronikla do tajů řemeslného umu. Jednoho dne vnukla svému učiteli skvělý, neotřelý nápad. Mistr nevycházel z údivu a od té doby věnoval své pomocnici pozornost a začal ji učit. Když zjistil, že jeho žák je dívka, zamiloval se do ní a stala se jeho manželkou, modelem i múzou. Tak houževnatost, vynalézavost a láska pomohly mladé umělkyni rozvinout její nadání. Ovšem ona svůj talent vždy skrývala jako pravé páže mincí, podepisujíc své malby mužským jménem.
Rytíř mincí
Jeden vznešený rytíř se nikdy neuměl rozhodnout, co je pro něj důležitější – zda peníze, či důstojnost a svoboda. Kdykoli měl příležitosti zbohatnout, vždy se tázal na zdroj a způsob vydělávání peněz, klada své zásady nad své peněžní zájmy. Ale jakmile mu chyběly prostředky a musil nocovat pod širým nebem, litoval, že nevydělal jmění. Takto se zmítal mezi touhou po bohatství a strachem z něj, mezi rytířskou hrdostí a touhou po požitcích. A tak žil, dělaje jeden krok vpřed a vzápětí dva kroky vzad, netroufaje si cokoli uskutečnit, neboť rytíř mincí chce být vždy bezúhonný a nic neriskovat.
Královna mincí
Byla jedna šlechtična, jejíž věhlas a fenomenální pověst sahaly daleko za hranice jejího města. Vždy se chovala velmi důstojně a nikdy nikomu nezavdávala jakýkoli důvod o ní pochybovat. Nerada plýtvala penězi či prázdnými slovy a pocity, takže její přízeň a moudrá opora byla mnohými vyhledávána. Tato žena byla skutečnou královnou, neboť si vážila své cti a opatrovala ji s takovou pečlivostí, jako by se jednalo o drahocenné dědictví. Věnovala svou pozornost pouze těm, kteří za to opravdu stáli a odměňovala je mimořádnou péčí a podporou. Lidé kolem ní byli šťastni, neboť skutečná hodnota, jíž se mohlo člověku od hrdé královny mincí dostat, byly její účast a zřetel.
Obr.:
François Tourcaty, 1745 (z pozůstalosti slavné věštkyně Mlle Lenormand, s vlastnoručními poznámkami)
François Bourlion, 1760
Bernardine Suzanne, 1839
Pro web Dobrá kartářka. cz
Linka 36
Foto, zdroj: Marty, shutterstock
