Pověry provází všechny kultury. Původ většiny z nich je málo jasný. Ty nejznámější pověry jsou univerzálně platné všude. Kaktusy, ventilátory, pohřby, vodku, duchy stromů… znají jinde. Pátek 13., černého kocoura, chození pod žebříkem jsou v tomto směru eweregreens snad ovšem zase všude. Víte však, že jsou i méně známé pověry, charakterizující jisté skupiny lidí, etnik, či obyvatel nějakých geografických míst. Můžou se jevit zvláštní a podivné. Přesto mají jedno pojítko a tím je víra v jejich funkčnost. Je zcela bez předmětné je posuzovat i posuzovat nepravděpodobnost – vždy jim někdo věří. A víra posiluje jejich funkčnost.
Řecké kaktusy
Řekové mají za to, že pecha chytit je dříve, než na nové kalhoty. Proto se musí pečlivě dodržovat veškerá pravidla opatrnosti. V prvé řadě se musí chránit domov. Před kletbou a zlými duchy chrání rostoucí kaktus u dveří domu. Tomu může pomoci i česnek zavěšený na futrech dveří. Když se stěhují do nového domu nikdy nezapomenou posypat solí celou podlahu. Potom mohou mít pevnou víru toho, že se v jejich zdech neusídlí žádné ďábelské síly.
Smrtonosné ventilátory
V Jižní Koreji lidé věří, že ventilátory odebírají kyslík ze vzduchu a tím mohou člověku ukrást duši a přivodit jeho smrt. Proto jsou ventilátory v této zemi opatřeny automatickým časovačem vypínáním, aby se zachovala bezpečnost spících lidí.
Japonský pohřeb
Podle japonských pověr míjejíc smuteční průvod, ale i hřbitov riskujeme neštěstí, nebo hrozivou smrt v nejbližší rodině a hlavně svých rodičů. V ještě horším případě může naše nejbližší posednout zlý duch. Proto starostliví a zodpovědní Japonci v momentě, když uvidí pohřeb, nebo už musí jet okolo hřbitova, tisknou klíč ve dlani a tu si později vsunou do kapsy. Když už musí jít někomu na pohřeb nasypou před sebe sůl a po ní přejdou. Jedině tak uchrání svoji rodinu i sebe před negativími vlivy.
Ruský stůl
Zvláštní pozornost je potřeba věnovat pokud jste hosty v Rusku. Nejdůležitější je pití alkoholu do dna. Prázdné lahve je nutné odložit pod stůl. V opačném případě si přivoláváte neštěstí. Ve víru zábavy mějte na paměti, že se nemá sedat na stůl. Přináší to smůlu, ale i náhlou smrt. Také se nepatří pískat v domě. Hvizd připomíná vítr a přivolává duchy, různá zjevení a démony. V Rusku se také věří, že ptačí trus přináší štěstí a peníze. Pokud si tedy opeřenci udělali z kapoty vašeho nového automobilu toaletu, je to pro vaše nejvyšší dobro.
Prokletá zrcadla
Po staletí lidé věří, že zrcadlo má magickou moc. Může chytit duši člověka, který se prohlíží a uvěznit ji. Kdysi se věřilo i tomu, že zrcadlo umí zachytit i duši zesnulého člověka a proto se v době odchodu nebožtíka na věčnost kázalo pozakrývat všechna zrcadla. Odkrýt se mohla až po pohřbu. Podle starých pověr je možné pomocí zrcadla velmi snadno odhalit upíra nebo člověka chyceného v jeho sítích. Nemají svoji duši a tudíž ani odraz. Rozbité zrcadlo mělo přinést sedm let neštěstí.
Dávno se věřívávalo, že ukrást duši mohou i fotografie. Taková fotografie se pak ve fotokomoře nedala vyvolat. Co na to doba selfie?
Nebezpečné kýchání
Kdysi se také věřilo, že při kýchání duše na okamžik opouští tělo a srdce na chvilku umírá aby v následující moment vstalo z mrtvých. Aby se navrátivší duše přivítala mezi živými, říká se ,,na zdraví“. Tento zvyk pochází z šestého století. Tehdy řádila morová nákaza. Papež Řehoř I. Veliký byl prvním, kdo tato slova použil. Jednalo se o převzaté Římské rčení ,,Absit omen!“.
Kýchání také znamenalo, že se námi bohové zajímají a chystají nějaké překvapení. Rčení ,,na zdraví!“ , se má postarat o to, aby překvapení bylo pozitivní. V Indii a Persii se věřilo, že kýcháním ze sebe kýchající vyhání démony.
Pokud jste si zdřímli a po spánku si třináctkrát kýchli, znamená to, že vaše duše cestovala a zase se bezpečně navrátila do vašeho těla.
Život vysávající žvýkačky
Cestou na letní dovolenou v Turecku si vybavte, že Turkům se příčí žvýkat žvýkačky v noci, nebo zatemněných, neosvětlených prostorách. Oni totiž věří že se guma v temnotě promění (podle regionu) v tělo, nebo duši nebožtíka. Krom toho, že z toho mají nepříjemný pocit, si mohou přivodit i náhlou smrt. To však není nic oproti tomu, že po takovéto smrti zůstane duše žvýkajícího potupena na věky. Největší ohrožení hrozí v době Ramadánu. Tehdy navíc hrozí podobné nebezpečí i od rtěnky, která by se nedopatřením dostala do úst.
Malajští duchové
Chystáte-li se do Malajsie, mějte na paměti, že tam není radno přebývat po setmění pod stromy. Tamější duchové totiž ve stromech rádi bydlí. Narušení soukromí mohou odvděčit tím, že vás pořádně vystraší. Jinak ale obyvatelé Malajsie věří, že jsou jejich duchové veskrze přátelští a je dobré si je předcházet, protože nosí štěstí, rozezlení však umí poslat i nepříjemnou kletbu.
Helen Stanku
Foto: Nina Vránová
