Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavujícím zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Došlo k němu třetí den po jeho ukřižování.
V západní křesťanské tradici připadá neděle Zmrtvýchvstání na první neděli po jarním úplňku. Slovanský název Velikonoce je odvozen od „veliké noci“, v níž byl Ježíš Kristus vzkříšen.
Svatý týden neboli Pašijový týden je významným obdobím, ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení.
Postní doba či půst je obdobím přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou, trvá 40 dní (kromě nedělí) a vrcholí Svatým týdnem.
Končí velikonočním triduem – začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračujeVelkým pátkem a Bílou sobotou, posledním dnem postní doby, a vrcholí Velikonoční vigilií ústící do neděle Zmrtvýchvstání Páně.
Celá postní příprava směřuje k radostné oslavě Velikonoc, oslavě Kristova vzkříšení z mrtvých.
Popeleční středa je prvním dnem postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, protože se za postní dny nepovažují. Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí.
Letos tedy připadá Popeleční středa na 5.března.
Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (nedělí Vzkříšení).
Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“. Při Gloria na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany, které umlknou až do Velikonoční vigilie. Místo zvonů se používají dřevěné řehtačky a klapače (s tímto zvykem se lze setkat u nás zejména v oblastech se silnými folklórními tradicemi, např. na Slovácku).
Květná neděle (nebo také Pašijová neděle) je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije (utrpení).
Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše.
Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně) a předvečer velikonočního tridua. Český přívlastek zelený vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek).
Velký pátek je pátkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži.
Na Bílou sobotu končí postní doba. Název může pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení, konaných tento den před nedělí Zmrtvýchvstání. Bílá sobota je prostředním dnem velikonočního tridua.
Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (také Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční) je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí.
Velikonoční pondělí (někdy též Červené pondělí) je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce.
V Česku i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika většinou 6-12 nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Mrskut přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro mrskáče. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob.
zdroj: Wikipedie
